Jakub Prachař přibral patnáct kilogramů, nechal si oholit vlasy a kvůli nové roli výrazně změnil svou vizáž. Seriál Sériový manžel tak ještě před premiérou vzbuzoval pořádná očekávání. Jenže první epizoda mě poměrně rychle vrátila na zem. Místo strhujícího příběhu přišel rozpačitý rozjezd, příliš mnoho dějových linek a chaos, ve kterém se jen těžko hledá něco, čeho by se divák mohl pořádně chytit.

Na nový seriál Sériový manžel, který 13. listopadu dorazil na Oneplay, jsem se opravdu těšila. A nebudu zastírat, že jsem od něj čekala hodně. Jakub Prachař o své nové roli opakovaně mluvil a jeho fyzická proměna rozhodně nebyla zanedbatelná. Patnáct kilogramů navíc, výrazně prořídlé vlasy a úplně jiná vizáž. Říkala jsem si, že pokud je herec ochotný kvůli jedné postavě podstoupit něco takového, musí jít o skutečně výjimečný projekt.

Navíc stačilo podívat se na herecké obsazení. Petra Hřebíčková, Jakub Štáfek, Pavel Řezníček a další známá jména. Zkrátka sestava, která ve mně vzbuzovala naději, že nás čeká jedna z nejzajímavějších českých seriálových novinek poslední doby.

A do třetice samotné téma. Sňatkový podvodník, který dokáže současně manipulovat několika ženami, získávat si jejich důvěru a využívat jejich touhu po lásce. Příběh inspirovaný skutečnými případy má přitom obrovský potenciál. Může být napínavý, psychologicky propracovaný a současně nepříjemně realistický. Jenže po prvním dílu jsem měla spíš pocit, že tvůrci chtěli vyprávět všechno najednou. A právě na tom podle mě úvod trochu ztroskotal.

Tolik postav, až se v nich člověk ztrácí

Největší problém jsem měla paradoxně s tím, že jsem dlouho vůbec nevěděla, na co se vlastně dívám. Samozřejmě jsem znala základní premisu seriálu. Jenže něco jiného je přečíst si anotaci a něco jiného nechat se vtáhnout do příběhu přímo na obrazovce. První epizoda na mě působila roztříštěně. Jedna situace střídala druhou, přeskakujeme mezi jednotlivými postavami a jejich životy, ale sotva se v jedné dějové lince začneme orientovat, už jsme zase někde úplně jinde.

Postupně se samozřejmě začíná rozkrývat, jak spolu jednotlivé příběhy souvisejí a kam celé vyprávění směřuje. Jenže ani ve chvíli, kdy už jsem pochopila základní souvislosti, mě nepřestal pronásledovat pocit, že je toho zkrátka příliš. A to je podle mě velká škoda. Seriál totiž stojí na vztazích, důvěře a manipulaci. Aby ale divák dokázal pochopit, proč některá z žen podvodníkovi podlehne, potřebuje ji nejprve poznat. Pochopit její povahu, její život, její slabá místa. Potřebuje mít čas si k ní vytvořit nějaký vztah.

Jenže právě ten mi v úvodní epizodě chyběl. Postavy se střídají tak rychle, že jsem měla problém se na kteroukoliv z nich pořádně napojit. A místo toho, abych přemýšlela nad jejich osudy, jsem se chvílemi spíš snažila zorientovat, kde se právě nacházíme.

Méně je někdy opravdu více

Podle oficiálního představení seriálu na TV Nova stojí za šestidílnou minisérií režisérka Tereza Kopáčová a příběh sleduje osudy tří žen, které se zapletou se stejným mužem. Každá z nich přitom přichází s vlastním životním příběhem, problémy a očekáváními. A právě tady podle mě leží kámen úrazu. Chápu snahu ukázat různé podoby citové manipulace a představit divákovi několik odlišných ženských osudů. Jenže množství materiálu samo o sobě ještě nezaručuje silný příběh.

Osobně bych mnohem raději sledovala pomalejší rozjezd, který by dal jednotlivým postavám prostor. Klidně méně scén, méně přeskakování a více času na budování atmosféry. Protože v tomhle případě skutečně platí, že méně je někdy více.

Zajímavé přitom je, že samotní tvůrci upozorňovali na postupnou proměnu vyprávění. Režisérka Tereza Kopáčová uvedla, že výraznější zvrat přijde už ve druhém dílu. Jakub Prachař naopak naznačil, že příběh začne pořádně houstnout až později. Možná je tedy úvodní epizoda skutečně jen rozsáhlou přípravou půdy pro to, co má teprve přijít. Přesto si myslím, že i první díl by měl nabídnout něco, co diváka okamžitě přesvědčí, že chce pokračovat.

Druhou šanci si ale zaslouží

Abych nebyla jen kritická, jednu věc musím ocenit. Samotný námět je opravdu zajímavý a Prachařova proměna rozhodně nezůstala bez povšimnutí. V roli Milana Bareše působí úplně jinak, než jak jsme na něj zvyklí. A právě jeho nenápadnost může být pro postavu manipulátora nakonec velkou výhodou.

Stejně tak nechci po jediném dílu zatracovat seriál, ve kterém se sešlo tolik talentovaných herců. Petra Hřebíčková patří dlouhodobě k mým oblíbeným herečkám a také od dalších členů obsazení očekávám, že dostanou prostor ukázat, co v nich je. Zatím mám ale pocit, že jejich potenciál zůstává trochu schovaný pod nánosem překombinovaného vyprávění.

Sériový manžel tak pro mě po první epizodě představuje spíše zklamání než nadšení. Ne proto, že by šlo o vyloženě špatný seriál. Spíš proto, že jsem od něj čekala mnohem víc. Silnější úvod, přehlednější příběh a především postavy, jejichž osudy mě okamžitě začnou zajímat.

Druhému dílu ale šanci rozhodně dám. Jednak kvůli výbornému obsazení, jednak proto, že věřím, že se pod tím úvodním chaosem může skrývat mnohem zajímavější příběh.

A třeba se nakonec ukáže, že Prachařových patnáct kilogramů navíc skutečně stálo za to. Zatím o tom ale přesvědčená nejsem.