O upřímnosti vztahu Naty a Matúše pochybují diváci Love Islandu už dlouhé týdny. Dvojice se kritice opakovaně brání, poslední dění ve vile ale jejich pozici příliš nevylepšilo. Jakmile totiž dostali možnost někoho poslat domů, začali přemýšlet takticky. A já mám po posledním díle jasno – větší faleš jsem letos ve vile snad neviděla.
Naty a Matúš patří prakticky od začátku mezi nejkontroverznější páry letošního Love Islandu. Jedni jejich vztahu fandí, druzí mají pocit, že sledují velmi dobře rozehranou partii dvou zkušených reality show hráčů. Ostatně oba už vědí, jak podobné pořady fungují díky slovenské Farmě.
Dlouho jsem si říkala, že pochybnosti diváků ještě samy o sobě nic nedokazují. Reality show vidíme sestříhanou, nevíme, co se děje mimo kamery, a jen těžko můžeme někomu měřit intenzitu citů přes televizní obrazovku.
Jenže potom přišlo poslední ohniště. A Naty s Matúšem podle mě sami předvedli přesně to, z čeho je jejich kritici celou dobu podezírají.
Love Island, nebo šachová partie?
Dvojice dostala obrovskou moc. Měla rozhodnout, který pár podle ní nemá v Love Islandu budoucnost a svůj vztah už nemá kam posouvat. Nakonec padla volba na Petra s Beátou. Potud v pořádku. Někdo zkrátka musel odejít a jakékoliv rozhodnutí by část diváků naštvalo. Mnohem zajímavější ale bylo to, co následovalo.
Naty a Matúš začali zpětně uvažovat nad tím, zda neudělali chybu. Došlo jim totiž, že mohli poslat domů Honzu s Viki. Tedy dvojici, se kterou především Naty nemá zrovna ideální vztahy. A tady se musím zastavit. Proč vůbec v takovou chvíli přemýšlíte nad tím, koho by pro vás bylo výhodnější odstranit?
Není základní myšlenkou Love Islandu najít lásku? Neměli byste tedy při podobném rozhodování řešit především to, který vztah považujete za nejslabší? Který pár podle vás nemá šanci fungovat venku? Kdo si k sobě nenašel cestu?
Ve chvíli, kdy začnete litovat toho, že jste neposlali domů někoho, kdo vám osobně vadí, se z romantické reality show najednou stává obyčejná strategická hra.
A to by samo o sobě možná nebylo tak pobuřující, kdyby právě Naty s Matúšem dlouhodobě nečelili podezření, že celý svůj pobyt ve vile hrají.
Sami právě přihráli argument svým kritikům
Na tomhle je pro mě nejbizarnější právě načasování. Kdyby dvojice celou dobu otevřeně říkala: ano, chceme vyhrát, taktizujeme a budeme dělat všechno pro to, abychom se dostali do finále, vlastně bych s tím měla mnohem menší problém. Alespoň bychom věděli, na čem jsme.
Jenže kolem Naty a Matúše se týdny řeší přesný opak. Diváci pochybují o jejich citech a spekulují, jestli jejich vztah není do určité míry kalkul. A oni místo toho, aby tyto pochybnosti svým chováním rozmetali, předvedou přesně tohle. Začnou uvažovat, koho mohli vyřadit výhodněji. Jak si vůbec v jejich situaci mohou dovolit přemýšlet takhle „herně“?
Jestli chcete přesvědčit diváky, že jste ve vile kvůli sobě a nikoliv kvůli vítězství, asi není nejlepší nápad po zásadním vyřazování litovat toho, že jste se nezbavili lidí, kteří vám nejsou sympatičtí. To není důkaz toho, že jejich vztah je falešný. Tak jednoduché to samozřejmě není. Je to ale podle mě další pořádně velký důvod, proč jim část publika nevěří.
A před ostatními jako by se nic nestalo
Ještě horší pachuť ve mně zanechalo následné chování před ostatními. Matúš přišel za Honzou se slovy: „Jsi se bál, č*ráku, že označím tebe,“ a oba si plácli. Naty následně dodala: „To bychom neudělali.“
Promiňte, ale vždyť jste o tom sami uvažovali. Právě tenhle kontrast je pro mě mnohem horší než samotná úvaha nad vyřazením Honzy a Viki. Něco jiného je říct si mezi sebou, že jste možná mohli zvolit jinak. Něco úplně jiného je pak přijít za dotyčnými a tvářit se, že něco takového vůbec nepřipadalo v úvahu.
A potom se ještě divit, že vás diváci označují za falešné. Naty navíc následně pokračovala v kritice Viki, které vyčítala mimo jiné její neustálé smíchy a „hihňání“. Honza s Viki se mezitím bavili spolu a působili spokojeně. Možná je Viki na někoho příliš hlučná. Možná někomu její projev leze na nervy. To je naprosto legitimní. Ale když mě někdo irituje, nebudu mu vzápětí tvrdit, že bych ho nikdy neposlala domů, když jsem o této možnosti před chvílí sama přemýšlela.
Největší faleš letošního Love Islandu
A právě tady už se dostávám k tomu, proč mi Naty s Matúšem začínají být při sledování vyloženě nepříjemní. Ne kvůli tomu, že nemají rádi Viki. Ne kvůli tomu, že vyřadili Petra s Beátou. A dokonce ani ne proto, že uvažují strategicky. Vadí mi ten obrovský rozdíl mezi tím, co říkají mezi sebou, a tím, co následně předvádějí ostatním.
Přitom právě oni bývají dotčení, když někdo zpochybní jejich vztah nebo chování. Chtějí, aby ostatní respektovali jejich city a věřili tomu, co před kamerami ukazují. Jenže stejnou upřímnost, kterou požadují od svého okolí, sami podle mě příliš nepředvádějí.
A ano, je mi z toho při sledování až fyzicky nepříjemně.
Protože Love Island může být hra. Samozřejmě. Na konci čeká vítězství, popularita a všechno, co s účastí v podobném pořadu souvisí. Nikdo snad není tak naivní, aby si myslel, že soutěžící na existenci kamer úplně zapomenou.
Jenže primárním smyslem pořadu má pořád být hledání partnera. Ne odstraňování lidí, kteří mi stojí v cestě.
Pokud se soutěžící začne rozhodovat podle toho, kdo je pro něj výhodný nebo nevýhodný, pak je naprosto legitimní ptát se, jestli sledujeme Love Island, nebo jen další strategickou reality show.
Diváci už toho mají dost
Podobný pocit evidentně nemám sama. Pod původním příspěvkem se objevila řada velmi ostrých reakcí diváků, kteří volají po možnosti hlasovat o oblíbenosti jednotlivých párů.
Samozřejmě netuším, jak jejich vztah ve skutečnosti vypadá a jestli spolu po skončení show vydrží. To ukáže až čas. Jejich poslední chování ale moje pochybnosti rozhodně nerozptýlilo. Naopak.
Jestli totiž Naty a Matúš chtěli dokázat, že nejsou dva zkušení reality show hráči, kteří přesně vědí, jak se před kamerami chovat, zvolili k tomu dost zvláštní způsob.
A upřímně? Doufám, že příště dostanou rozhodování do rukou diváci. A že jim vystaví letenku domů.




