Českých reality show máme tolik, že člověk pomalu neví, kterou zapnout dřív. Jenže čím víc jich vzniká, tím častěji mám pocit, že sleduji pořád totéž. Stejné typy soutěžících, stejné konflikty, stejné pokusy vyrobit drama a ideálně také nějakou tu romanci. A pak jsou tady Zrádci, kteří podle mě momentálně hrají úplně jinou ligu.

Je to jeden z mála pořadů, u kterého se skutečně těším na každý další díl. Je dravý, chytlavý, napínavý a hlavně dokáže překvapovat. Zatímco u některých reality show si po několika řadách můžete téměř odškrtávat, co bude následovat, u Zrádců může jediná věta u kulatého stolu převrátit celou hru vzhůru nohama. A přesně to od televizní zábavy chci.

Obrovskou zásluhu na tom má podle mě Vojta Kotek. V roli moderátora je fenomenální. Nepůsobí jako člověk, který přišel přečíst připravený scénář, rozdat instrukce a zase odejít. Hraje si se soutěžícími i s divákem, perfektně pracuje s atmosférou a chvílemi působí, jako by se v tajemném prostředí Křivoklátu narodil. Jeho gesta, pohledy i způsob, jakým dokáže obyčejnou větu proměnit v malé drama, jsou jedním z důvodů, proč celý formát funguje tak dobře.

Konkurence mezitím přešlapuje na místě

O to výraznější je rozdíl ve chvíli, kdy se podívám na konkurenci. Love Island mě letos přivedl k nepříjemnému zjištění, že sleduji prakticky stejný pořad jako předchozí roky. Ranní vítání, sexy hry, bombshell, přepárování, Casa Amor a stále podobné hlášky. Vymění se tváře, ale kostra zůstává. Navíc stále častěji pochybuji, zda se na ostrov opravdu jezdí hledat životní láska, nebo spíš nové followery.

Naked Attraction je zase formát, který mě osobně vůbec nechytl. Nahota sama o sobě pro mě není dostatečně zajímavý televizní obsah a po prvotním „aha, oni jsou opravdu úplně nazí“ už mi pořad nemá moc co nabídnout.

Prima se pokusila přijít také s Are You The One?, jenže to pro mě bylo ještě větší zklamání. Na papíře může hledání ideálního protějšku podle předem určených shod znít zajímavě, ve výsledku jsem ale měla problém najít jediný důvod, proč se k pořadu pravidelně vracet. Tam, kde Zrádci dokážou vytvořit napětí pouhým pohledem přes stůl, musí jiné formáty mnohdy pracně vyrábět drama, aby se vůbec něco dělo.

A potom je tu Survivor. Formát, který jsem měla ráda a který má podle mě pořád obrovský potenciál. Jenže i tady už začínám mít pocit, že sleduji stejnou pohádku stále dokola. Ostrov, hlad, souboje, kmenové rady, aliance a velké řeči o tom, kdo koho podrazil. Samozřejmě, to všechno k Survivoru patří. Jenže po několika sériích už samotný recept nestačí.

A přiznávám, že mně osobně příliš nesedí ani Ondřej Novotný. Je výrazný a Survivor si bez něj už skoro nelze představit, ale právě jeho výraznost mi někdy vadí. V některých situacích na mě působí zaujatě a občas mám jako divák pocit, že je z jeho vystupování až příliš dobře poznat, komu fandí nebo čí jednání mu naopak není sympatické. U moderátora soutěže bych přitom osobně preferovala větší odstup.

Zrádci pochopili jednu zásadní věc

Zrádci podle mě vítězí hlavně proto, že nepotřebují za každou cenu vyrábět televizní drama. Ono vzniká samo. Stačí dobře vybrat hráče, zavřít je do hry, ve které nikdo nikomu nemůže věřit, a nechat pracovat lidskou psychiku. Jeden špatně zvolený výraz, podivná věta nebo příliš sebejistá obhajoba mohou člověka během několika minut poslat domů.

A právě proto mě baví sledovat nejen samotnou hru, ale i lidi. Někdo dokonale lže, jiný vidí zradu úplně všude a další s naprostou jistotou obviní člověka, který je od začátku věrný. Divák přitom na rozdíl od soutěžících zná pravdu, takže může sledovat, jak se před jeho očima rodí geniální strategie i naprosté katastrofy.

K tomu přidejte nádherné prostředí, temnou atmosféru, povedený střih a Kotka, který celé téhle televizní partii dodává charakter, a vznikne pořad, jenž má něco, co mi u velké části současných reality show chybí – vlastní tvář.

Neříkám, že Love Island, Survivor nebo jiné reality show nemají své fanoušky a nemohou stále bavit. Sama jsem se na některé z nich dlouho těšila. Jenže právě Zrádci mi připomněli, jaký je rozdíl mezi pořadem, který zapnu ze zvyku, a pořadem, na jehož další epizodu skutečně čekám.

A dokud konkurence bude jen převlékat stejný scénář do nových plavek, Zrádci ji podle mě budou dál nemilosrdně drtit.