Do Vánoc zbývají ještě více než dva měsíce a mnozí už přemýšlejí, zda se letos konečně dočkáme svátků na sněhu. Stejně tak se začínají objevovat první výhledy na zimu 2026/2027. Redakce Bez Filtru proto oslovila meteoroložku Dagmar Honsovou. Ta vysvětlila, co zatím ukazují sezónní predikce, jak může do zimního počasí promluvit polární vír a kdy vůbec bude možné říct, zda nás čekají bílé Vánoce.

Přestože se už nyní můžeme setkat s předpověďmi slibujícími krutou zimu nebo naopak mimořádně teplé měsíce, podobné závěry je potřeba brát s velkou rezervou. Počasí na konkrétní den totiž s několikaměsíčním předstihem předpovědět nelze.

Potvrzuje to také meteoroložka Dagmar Honsová, kterou redakce Bez Filtru oslovila s otázkami, jaké jsou první vyhlídky na letošní zimu a zda už lze alespoň něco vyčíst o počasí během vánočních svátků.

Zima má být v průměru teplejší

„Dynamika počasí nám vůbec neumožňuje takto dlouhodobé předpovědi počasí sestavovat,“ upozornila na úvod Dagmar Honsová pro Bez Filtru.

Meteorologové se proto v tuto chvíli mohou opírat především o sezónní predikce. A ty pro Evropu naznačují teplotně nadprůměrnou zimu. To ovšem rozhodně neznamená, že můžeme zimní bundy a lopaty na sníh nechat ve sklepě.

„To ale neznamená, že některé týdny nebudou ve znamení studeného severního proudění a pravého zimního počasí, které přinese sněhovou pokrývku i do nížin,“ vysvětlila Honsová.

Dobrou zprávou je podle meteoroložky také výhled množství srážek. Zima by měla být srážkově průměrná až nadprůměrná. Samotný dostatek srážek ale pochopitelně ještě nezaručuje sníh – rozhodující budou v konkrétních obdobích teploty a charakter proudění.

Do hry vstoupí dění nad severním pólem

Jedním z faktorů, které mohou charakter zimy výrazně ovlivnit, je polární vír neboli polární vortex. Zjednodušeně řečeno pomáhá během zimy držet velmi studený vzduch v polárních oblastech. „Silný polární vortex obvykle znamená silnou polární cirkulaci. Ta uzamkne chladnější vzduch do polárních oblastí, což vytváří mírnější zimní podmínky,“ popsala Honsová.

Situace se může změnit při takzvaném náhlém stratosférickém oteplování. Při něm dochází k nárůstu teploty a tlaku ve stratosféře a polární vír může výrazně zeslábnout, případně se narušit. A právě to může otevřít cestu studenému arktickému vzduchu dále na jih.

„Polární vír během zimního období slábne kvůli nárůstu teploty a tlaku ve stratosféře. Jedná se o náhlé stratosférické oteplování a vést může až ke kolapsu polárního víru a uvolnění studeného arktického vzduchu do Evropy,“ vysvětlila meteoroložka.

I teplotně nadprůměrná zima tak může obsahovat výrazně mrazivé epizody se sněhem i v nížinách. Sezónní předpověď totiž popisuje především průměr celého období, nikoli počasí každého jednotlivého týdne.

Roli může sehrát i La Niña

Dalším dílkem skládačky je dění v rovníkové oblasti Tichého oceánu. Honsová upozornila na jev spojený s odlišným rozložením teploty oceánské vody oproti známějšímu El Niñu.

Protože jsou oceán a atmosféra vzájemně propojené, může mít tento fenomén dopady na počasí v různých částech planety. Pro Česko ale není možné použít jednoduchou rovnici typu La Niña = studená zima.

Jak Honsová upozorňuje, na počasí ve střední Evropě tento oceánský jev nemá přímý vliv. Zajímavé však bude sledovat jeho možné souvislosti s chováním polárního víru. Podle současných prognóz by totiž mohlo docházet k jeho častějšímu narušování.

Výsledek tak zatím vypadá poměrně zajímavě: sezónní modely směřují k teplejší zimě jako celku, současně ale nelze vyloučit období, během nichž do střední Evropy pronikne výrazně studenější vzduch.

A budou letos bílé Vánoce?

Tady přichází odpověď, která možná nepotěší všechny, kteří už v říjnu vyhlížejí sněhové vločky za oknem. V tuto chvíli to zkrátka nikdo spolehlivě neví.

„To, jaké počasí bude na Štědrý den, budou modely počítat 16 dnů dopředu, a i tam je úspěšnost stále nízká. Takže tak týden dopředu bude jasné rozložení tlakových útvarů a směr proudění,“ vysvětlila Honsová pro Bez Filtru.

Ani několik dnů před Vánocemi ale nemusí být vždy rozhodnuto. Meteoroložka připomněla extrémní příklad z roku 2012.

„Vzpomínám na rok 2012, kdy ani několik dnů dopředu nebylo jasné, jestli se budeme nacházet v teplém sektoru frontálního rozhraní nebo ve studeném – a teplotní rozdíl činil 15 °C,“ uvedla.

Na odpověď, zda 24. prosince vytáhneme sáňky, nebo holínky, si proto budeme muset ještě počkat.

Pořádně bílé Vánoce jsou vzácností

Honsová zároveň připomněla, že skutečně zasněžené Vánoce nejsou v Česku zdaleka samozřejmostí.

„Opravdu bílé Vánoce s pořádnou sněhovou pokrývkou, kdy místy leželo i přes 50 cm sněhu, naposledy panovaly v Česku v letech 2001 a 2010,“ uvedla meteoroložka.

Za častější vánoční oblevou navíc nestojí pouze současné oteplování klimatu. Svou roli hraje jev známý jako předvánoční obleva.

„Za Vánoce na blátě může tzv. předvánoční obleva – tedy teplé jihozápadní nebo západní oceánské proudění, které se dostává do celé střední Evropy nejčastěji v období od 23. prosince do 1. ledna,“ vysvětlila Honsová.

A nejde podle ní o žádnou novinku posledních desetiletí. Dokládá to dokonce stará pranostika „Na Adama a Evu čekejte oblevu“, jejíž původ podle meteoroložky sahá až do 17. století.

Stačilo by Vánoce posunout o měsíc

Honsová nakonec přidala zajímavost, která asi nepotěší nikoho, kdo sní o zasněženém Štědrém večeru. Problémem je totiž do určité míry samotný termín Vánoc.

„Pokud bychom Vánoce posunuli na 24. ledna, stoupala by pravděpodobnost bílých Vánoc až na 80 %,“ uvedla.

Letošní vyhlídky se tedy zatím dají shrnout poměrně jednoduše. Zima 2026/2027 má podle současných sezónních predikcí skončit jako teplotně nadprůměrná a srážkově průměrná až nadprůměrná. To ale nevylučuje mrazivé vpády ani sníh v nížinách.

Na verdikt o Vánocích je naopak v polovině října příliš brzy. První podstatně použitelnější obrázek podle Honsové získáme až přibližně týden před Štědrým dnem